Janáčkova Sinfonietta ⬩ Čtyři kroky

Program

„Je toho dost, abych odložil pero – až ještě dodělám pěkňoučkou Sinfoniettu s fanfárami! Vzpomínám si na ty písecké fanfáry! To bylo tehdy pěkné.“ Inspirací pro jednu z nejkrásnějších symfonických skladeb 20. století byla skutečně i dechovka, kterou Janáček slyšel kdesi v jižních Čechách. Ale náboj celé skladby je nedechovkový. Vystihují ho skladatelova slova, která pronesl v Anglii krátce po dokončení Sinfonietty. „Přicházím s mladým duchem naší vlasti, mladou hudbou, nejsem ten, kdo se rád dívá dozadu, nýbrž ten, kdo raději hledí dopředu. Vím, že musíme růst a nespatřuji ten vzrůst v bolesti, ve vzpomínkách na utrpení a utlačování. Shoďme to ze sebe! Jsme národ, který má ve světě něco znamenat! Jsme srdce Evropy! To srdce musí být v té Evropě cítit!“