Zahajovací koncert 124. sezony ⬩ Česká filharmonie

Slavnostní zahájení sezony se zpočátku ponese v operním duchu, který připomene slavná díla Bedřicha Smetany a Petra Iljiče Čajkovského. Těžiště programu však leží v Šostakovičově Osmé symfonii. Pro Dmitrije Šostakoviče, jehož sovětský režim vytrvale kritizoval za nedostatek optimismu, byla druhá světová válka určitou formou uměleckého útočiště: „Pak přišla válka a smutek se stal obvyklým. Mohli jsme o něm mluvit, mohli jsme otevřeně plakat pro ty, které jsme ztratili. Lidé se přestali bát slz. Před válkou snad nebylo rodiny, která by někoho neztratila. Otce, bratra nebo blízkého přítele. Každý měl pro koho plakat, ale musel to dělat tiše, pod peřinou, aby ho nikdo neviděl. Všichni se báli všech a smutek nás skličoval a dusil. Dusil i mne. Musel jsem o něm napsat. Musel jsem napsat Requiem za všechny, kteří zemřeli, kteří trpěli. Musel jsem popsat tu strašlivou vyhlazovací mašinerii a protestovat proti ní. Sedmá a Osmá symfonie jsou moje Requiem. Cítím nekonečnou bolest pro ty, které zabil Hitler, ale moje bolest pro lidi zabité na Stalinův příkaz není o nic menší. Trpím pro každého, kdo byl umučen, zastřelen nebo vyhladověn k smrti. Takových byly miliony předtím, než začala válka s Hitlerem. Válka přinesla mnoho nových smutků a nového zmaru, ale nezapomněl jsem přitom na hrůzy předválečných let. O tom jsou moje symfonie včetně Osmé."