Beethovenova Osudová ⬩ Čtyři kroky

Program

Vždycky je naděje. I v situacích nejtěžších, nejtemnějších, nejbezvýchodnějších. Beethoven psal Osudovou symfonii v době, kdy začal přicházet o sluch, což se mu – jako úspěšnému klavíristovi a skladateli krátce po třicítce – zdálo jako konec života i umělecké dráhy. Symfonie je zachycením dlouhé cesty (Beethoven ji promýšlel a psal několik let), na které se člověk s osudem pere a nenechává se jím zlomit. Poselství symfonie můžeme chápat tak, že osud není nezměnitelný a hlavně nemá nad člověkem moc.