Zařazení Dvořákovy Šesté symfonie do adventního času není náhodné. Václav Talich jí říkal „vánoční symfonie“, vycházeje přitom z půvabné melodiky pomalé věty. Celá symfonie je prodchnuta štěstím a klidem, který autor v době její kompozice prožíval.
Program
Bohuslav Martinů
Ariadna, lyrická opera o jednom dějství, H 370, koncertní provedení opery (35')
–––
Antonín Dvořák
Symfonie č. 6 D dur, op. 60 (41')
Zařazení Dvořákovy Šesté symfonie do adventního času není náhodné. Václav Talich jí říkal „vánoční symfonie“, vycházeje přitom z půvabné melodiky pomalé věty. Celá symfonie je prodchnuta štěstím a klidem, který autor v době její kompozice prožíval. Konečně se mu dostalo mezinárodního uznání, jeho skladby se začaly hrát ve Vídni, Berlíně, Londýně a dalších světových metropolích. Dostával objednávky od nejvýznamnějších hudebních institucí a nová symfonie nastoupila triumfální cestu z Prahy do Lipska, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Frankfurtu, Vídně a Budapešti. Během zkoušek na londýnskou premiéru napsal Dvořákovi dirigent Hans Richter: „Dnes ráno první zkouška Vašeho nádherného díla. Jsem pyšný na věnování. Orchestr přímo nadšen. V pondělí 15. jest provedení večer v 8 hodin. Jsem jist velikým úspěchem. Je však také s láskou nastudováno…“
Vánočním dárkem je i koncertní nastudování Ariadny Bohuslava Martinů. Oceňovanou nahrávku této půvabné jednoaktovky pořídil Tomáš Netopil s Essenskými filharmoniky v roce 2016 a po čtyřech letech připraví jeho živé uvedení v Praze. Théseův návrat zpracovaný Georgesem Neveux do podoby divadelní hry byl pro Martinů oddechovou látkou: „Píšu novou malou operu, jeden akt, také abych si trochu odpočinul od té velké opery Řeckých pašijí, které dají hodně práce.“ Známý příběh o královské dceři Ariadně, která pomůže Théseovi zabít Minotaura, dokázal Martinů zhudebnit za pouhý měsíc v létě 1958. Operu uvedeme ve francouzském originále.