Řetězová lávka. Z Klárova na Staré Město a zase nazpátek

Dnes se z Malé Strany k Rudolfinu dostanete přes Mánesův most. Před rokem 1914 byste ale řeku přecházeli po řětezové lávce. Byla postavena jako třetí visutý most přes Vltavu a Praze opravdu slušela, jak se můžete sami přesvědčit ve fotogalerii.

11.04.2022 | Autor: Jakub Raš

Řetězová lávka. Z Klárova na Staré Město a zase nazpátek

Myšlenka zřídit lávku ze Starého Města na Klárov vznikla v roce 1866 v souvislosti s budováním mostu císaře Františka Josefa. O přemostění Vltavy se v místech dnešního náměstí Jana Palacha uvažovalo ovšem už na sklonku třicátých letech devatenáctého století, ale nakonec si tu obyvatelé Prahy museli ještě bezmála tři desetiletí vystačit jen s přívozem.

Místo na staroměstském břehu označované jako Rejdiště bylo před stavbou lávky vnitřní periférií města sloužící k hospodářským účelům. Vedle domů se tady nacházely různé ohrady pro skladování dřeva a jiných materiálů, nedaleko stála pila rytíře Lanny a své sídlo a kotce tu měl také obecní antoušek neboli pohodný. Projekt nového mostu tak představoval v podstatě první etapu proměny celé oblasti, na kterou za několik let navázala stavba Rudolfina (od června 1876), Uměleckoprůmyslové školy (1882), Uměleckoprůmyslového muzea (1897) a také úprava nábřeží (1878).

 

Lávka v číslech


Názvy: Řetězová, železná, Rudolfova, Lávka korunního prince Rudolfa
Stavba: 1868–1869
Délka: 192,02 m
Šířka: 3,35 m
Náklady: 294000 zlatých
V provozu: 1869–1914

 

 

Prameny a literatura
  1. Rubrika Zprávy domácí a z venkova. Tábor 1869, č. 48, s. 205
  2. Zákony, nařízení a jiné místní předpisy mimo rád stavební platné pro král. hlav. město Prahu, jakož i některé předpisy týkající se obcí okolních a různých ústavů pražských. Díl I. Praha: Důchody obce král. hlav. města Prahy 1911, s. 440
  3. Rubrika Pražské klábosení. Večer – lidový deník 1914, č. 38, s. 4