Písňové tvorbě se Antonín Dvořák věnoval téměř celý svůj život, přesto stojí ve stínu velkých kompozic či komorních skladeb. Pojďme se společně pokusit odpovědět na otázku, proč i dnes působí Dvořákovy písně tak silně a přímočaře.
Program
1. část - společné uvedení a beseda
Antonín Dvořák
Cigánské melodie, op. 55
Má píseň zas mi láskou zní
— Přestávka —
2. část - koncert
Antonín Dvořák
V národním tónu, op. 73, B146
Dobrú noc, má milá
Žalo dievča, žalo trávu
Ach není, není tu
Ej, mám já koňa faku
Antonín Dvořák
Humoreska H dur, op. 101, č. 6
Antonín Dvořák
Humoreska Ges dur, op. 101, č. 7
Antonín Dvořák
Písně na slova Gustava Pflegra-Moravského, op. 2, B124
Vy, vroucí písně, spějte
Ó, byl to krásný, zlatý sen
Mé srdce často v bolesti
Na horách ticho, v údolí ticho
Písňové tvorbě se Antonín Dvořák věnoval téměř celý svůj život, přesto stojí ve stínu jeho velkých symfonických kompozic či komorních skladeb. Počtem opusů přitom tvoří obdivuhodně rozsáhlé dílo. V písních Dvořák uplatnil svou neobyčejnou schopnost postihnout obsah textu a hudebně vyjádřit i nejjemnější záchvěvy lidské duše – vášeň, bolest, prázdnotu, zoufalství, snění, blaženost, lásku…
Dvořákovy písně vynikají nádhernou melodikou a velkým citovým nábojem. Je tomu tak třeba ve Čtveru písní na slova Gustava Pflegera-Moravského, které obsahují přepracované verze ze skladatelova vůbec prvního písňového díla Cypřiše. Po letech o něm napsal: „Myslete si zamilovaného mladíka – toť jejich obsah“. Nahlédneme také do cyklů V národním tónu či Písně milostné a neopomeneme ani populární Cigánské melodie. A budeme se společně ptát, proč i dnes působí Dvořákovy písně tak silně a přímočaře.