Česká filharmonie ⬩ Variace

Houslový koncert Ludwiga van Beethovena (1770–1827) klade na umělce ty nejvyšší hráčské nároky. V kontextu ostatní Beethovenovy tvorby jde o až nezvykle lyrické dílo, v němž se skladatel často uchyluje k pastorálním motivům. Za pozornost stojí zejména prostřední věta Larghetto. Sólové housle hrají převážně ve vysokých rejstřících, melodie jsou postaveny na jednoduchých stupnicových bězích nebo rozložených akordech, orchestr zde převážně plní funkci harmonické kotvy a pulz hudby se na některých místech téměř zastavuje. To vše dohromady tvoří dojem intimní zpovědi, již v posledních taktech přeruší hravý virtuózní motivek následující rondové věty.