„Byl jsem poměrně plachým a nejistým klukem z norského venkova,“ vzpomíná jeden z nejžádanějších klavíristů současnosti Leif Ove Andsnes na své klavírní začátky. V patnácti letech se seznámil s českým klavírním pedagogem Jiřím Hlinkou, u kterého později studoval na konzervatoři v Bergenu. „Hlinka byl vášnivý člověk, pro kterého byla hudba životem a smrtí. Otevřel mi spoustu cest, z hodiny jsem vždy odcházel s obrovskou motivací posouvat se dál a při svém hraní jsem se cítil stále jistější,“ vzpomíná Andsnes mimo jiné s ohledem na nácvik Griegova klavírního koncertu, který poprvé nastudoval právě pod Hlinkovým vedením.

Toto dílo – s ohledem na Griegovu národnost – je samozřejmě vyhledávaným repertoárovým kusem Andsnese a provází ho po celou kariéru. Poprvé ho nahrál ve dvaceti letech, tedy v roce 1990, ale záhy skladbu na několik let stáhl z koncertního repertoáru. Znovu se do Griega pustil na počátku milénia, kdy ho také znovu natočil, tentokrát v detailnějším propracování, jak podotkla kritika. Nahrávku s Berlínskými filharmoniky pod vedením Marisse Jansonse označil deník The New York Times za „Nejlepší CD roku“ a magazín Gramophone mu udělil svou prestižní cenu.

Griegův nádherný koncert zařadil hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša spolu s díly dvou českých autorů. První z nich, CANTO Pavla Zemka Nováka, čeká světová premiéra. „Skladatel musí být Blázen a být považován za blázna. Nesmí se tomu divit, protože dělá věci, které ostatní považují za bláznovství: pracuje osamoceně, pracuje dlouhodobě, pracuje i bez honoráře a třeba i bez provedení. Musí rezignovat na uznání ve svém nejbližším okolí i v místě, kde žije: jde o zničující elementy. Nesmí se divit ponížení s tím spojenému. Musí se dívat na to, jak jeho vrstevníci sklízejí mimořádné úspěchy a vedou ministerstva. Nesmí se do té hry nechat zlákat. Ale na konci najde pokoj,“ vyznal se Pavel Zemek Novák v rozhovoru pro časopis Harmonie.

Vokální symfonie Vladimíra Sommera je již skladbou prověřenou. Česká filharmonie ji poprvé uvedla v roce 1964 s Václavem Neumannem, orchestr ji znovu hrál v devadesátých letech a na začátku tisíciletí. Sugestivní skladbu, kterou považuje za jedno z nejsilnějších hudebních děl napsaných po druhé světové válce, vystihl hudební publicista Bohumil Vítek. „Už při prvním poslechu je posluchač zdrcen obecnou sondou do svědomí kruté společnosti vykonávající bez jakýchkoliv skrupulí hrubé násilí. Jde tedy o aktuální alegorii platnou ve všech dobách, včetně té dnešní.“

Preludium

Česká filharmonie zve všechny držitele vstupenek na setkání před koncertem. Preludia vás připraví a navnadí na program – dirigenti, sólisté nebo hudebníci z orchestru, ale i muzikologové a hudební publicisté hovoří o skladatelích a skladbách, o souvislostech a zajímavostech. Součástí jsou hudební či hudebně obrazové ukázky.

Preludia nabízí Česká filharmonie bezplatně jako bonus ke svým abonentním koncertům. Konají se od 18.30 hodin v Sukově síni. Moderuje Eva Hazdrová-Kopecká.