Česká filharmonie ⬩ Koncert pro svobodu a demokracii

Houslista Josef Špaček se mezi posluchači České filharmonie těší obzvláštní oblibě. Když jsme se v nedávném průzkumu našich stálých abonentů ptali, kterého umělce by si nejraději vyslechli v rámci sólového recitálu, nejčastěji zmiňovali právě bývalého koncertního mistra orchestru. A šlo o vítězství dosti jednoznačné.

Přestože už čtyři roky není členem, stále je Josef Špaček s Českou filharmonií úzce spjat, a to díky velkému množství společných projektů a pravidelné spolupráci. V rámci své sólové dráhy, která je nyní Špačkovým hlavním profesním zájmem, si však kromě Rudolfina podmaňuje i zahraničí. A přestože vystupuje s nejvýznamnějšími evropskými a americkými orchestry a jako komorní hráč pravidelně hostuje v nejprestižnějších sálech světa, zachovává si svou skromnost. Proto jej vedle Carnegie Hall můžeme slyšet i v malých českých vesničkách.

Dětský sen stát se slavným virtuosem se díky obrovskému talentu a velké píli splnil také Antoinu Tamestitovi. Na rozdíl od Špačka však v rukou třímá nástroj o něco větší. „Mojí misí je, aby se publikum do violy zamilovalo stejně jako jsem do ní zamilovaný já,“ říká pařížský rodák, který se na pódiích objevuje v roli sólové, recitálové i komorní a na repertoáru má skladby od baroka po současnost.

Mezinárodní renomé si získal bezkonkurenční technikou a krásou bohatě zabarveného tónu. Ten Tamestit již více než patnáct let tvoří na nástroj Antonia Stradivariho, který ho zhotovil v roce 1672 jako svou úplně první violu. „Už jsme toho spolu prožili hodně a stále se poznáváme. Napřed to nebylo snadné. Myslím, že máme dvě různé osobnosti. Teď jsme ale sehraná dvojka. Tvoříme jeden celek, ale zároveň pomáháme tomu druhému k vyjádření,“ odhalil Tamestit v rozhovoru pro Pražské jaro. S Českou filharmonií vystoupil již několikrát, dokonce i s Rapsodií Bohuslava Martinů, a to nejen v Praze, ale i v rámci středoevropského turné s Jiřím Bělohlávkem. Skladba, o které Tamestit tvrdí, že je „nádherná, dojemná i strhující“, se stala jeho oblíbeným koncertním kusem.

Petr Popelka, který se v poslední době zařadil mezi nejinspirativnější mladé dirigenty, vstupuje v sezoně 2024/2025 do svého prvního roku působení na pozici šéfdirigenta Vídeňských symfoniků. Tento vysoce lukrativní post mu však nebrání v plnění dalších dirigentských povinností, a tak i nadále zastává pozici šéfdirigenta a uměleckého ředitele Symfonického orchestru Českého rozhlasu. 

Popelka začínal jako kontrabasista. Po studiích nastoupil do angažmá v Drážďanské Staatskapelle, kde jako zástupce sólokontrabasisty působil téměř deset let. Přiznává však, že již za dob studií ho začalo zajímat dirigování, podnícené vlastní kompoziční činností a dále rozvíjené na soukromých lekcích. V roce 2016 se Popelka rozhodl začít se dirigování věnovat intenzivně. Brzy se stal asistentem Alana Gilberta v NDR Elbphilharmonie, rok nato už nastupoval do funkce šéfdirigenta Norského rozhlasového orchestru. Začaly si ho všímat i další orchestry, a tak již hostoval třeba s Orchestrem lipského Gewandhausu, Berlínskou Staatskapelle, Bamberskými symfoniky či Atlantským symfonickým orchestrem.

Koncert se koná ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů a za finanční podpory Nadace Bohuslava Martinů.