Program
Samuel Barber
Adagio pro smyčcový orchestr, op. 11
Koncert pro klavír a orchestr, op. 38
Dmitrij Šostakovič
Symfonie č. 10 e moll, op. 93
„Drahá matko: Píšu ti, abych se svěřil se svým tíživým tajemstvím. Až si o něm budeš číst, neplakej, ty ani já za to nemůžeme. Asi teď budu muset mluvit přímo k věci. Za prvé, nemám se stát sportovcem [sic]. Mám se stát skladatelem a vím jistě, že jím budu. Ještě tě poprosím o jednu věc. – Nechtěj po mně, abych se na tuhle nelibou věc pokusil zapomenout a šel hrát fotbal. – Prosím – Někdy si s tím dělám tolik starostí, že mě to štve (ne moc).“
– dopis devítiletého Samuela Barbera
Jak v roce 1919 Samuel Barber předpověděl, tak udělal. Komponování se věnoval od svých sedmi let, v deseti se už dal do skládání Růžového keře, opery na libreto od rodinné kuchařky. A tak se brzy začalo ukazovat, že z přání otce, aby se syn vydal v jeho šlépějích na dráhu lékaře, nic nebude. Jako třináctiletý získal post varhaníka ve Westminster Church ve West Chesteru a když po čtyřech letech odcházel, studoval už na Curtis Institute of Music ve Filadelfii.
Když Barber dopsal druhou část smyčcového kvartetu č. 11, nacházel se na stipendijním výjezdu v Rakousku. „Zrovna jsem dodělal pomalou větu a je to bomba!“ reportoval v dopise příbuzným. Nemýlil se: Z upraveného Adagia se v Americe brzy stala oblíbená smuteční melodie překračující škatulku klasické hudby a z jejího autora jeden z nejslavnějších amerických skladatelů.
Barberův Pulitzerovou cenou ověnčený klavírní koncert hned po Adagiu zahraje klavírní superstar Yuja Wang.