Česká filharmonie ⬩ Nicholas Kraemer

Umělecká vedoucí SILENTIUM! Ensemblu Tereza Válková žije kromě smečky adoptovaných koček se psy Brixim a Monteverdim. O barokní hudbě mluví jako o hudbě striktně daných mantinelů, ze které její mistři dokázali „vykrajovat“ podivuhodné tvary: 

„Takoví jako Bach a Mozart pravidla povýšili daleko nad pouhé zákonitosti, v rámci toho, co se nám může jevit jako pevné a neměnné dogma, se pohybovali s takovou lehkostí, že je to sotva uvěřitelné,“ líčí Válková. Právě pevný řád, z jehož rámce skladatelé vykračují, ji na barokní hudbě fascinuje nejvíc. Na té vokální ji navíc přitahuje „oddanost autorů zhudebňovanému textu – mnohovrstevnatost mnohdy metaforických sdělení, která svědčí o hlubokém porozumění a vzdělanosti.“ O poučenou interpretaci děl starých mistrů se s velkými úspěchy zasazovala už jako sbormistryně souboru Czech Ensemble Baroque.

S nezdarem se v roce 1722 zprvu setkala snaha Johanna Sebastiana Bacha stát se novým varhaníkem v lipském kostele svatého Tomáše. Ve výběrovém řízení na uvolněné místo zvítězil Georg Philipp Telemann. Ten sice příležitost nakonec odmítl, Bach ale neuspěl ani napodruhé. Až díky tomu, že nový kandidát Christoph Graupner nakonec nemohl nastoupit, padla volba na Bacha. V květnu 1723 se ujal nového postu a už na Velký pátek 1724 měly v kostele svatého Mikuláše v Lipsku premiéru Janovy pašije. V nejlidnatějším městě Saska nakonec skladatel strávil sedmadvacet plodných let.

S bachovským specialistou a hlavním hostujícím dirigentem chicagského orchestru Music of the Baroque Nicholasem Kraemerem nemá rudolfinské publikum tu čest poprvé. V lednu 2024 zde s Českou filharmonií uvedl Händlovo oratorium Mesiáš – podle kritiky jeden z vrcholů sezony.